Toskánsko 2 / 100

Obsah Další

LIGURSKÁ RIVIÉRA, CINQUE TERRE           19.5.-24.5.2016

Program tohoto čtyřdenního zájezdu zahrnuje návštěvu měst Milána, Janova, Santy Mergherity, Carrary a přilehlých mramorových lomů a Colonnaty. Poslední den je návštěva vesniček oblasti NP Cinque Terre, zejména těch, které jsme nestihli v předchozím zájezdu do Toskánska.

20.5.2016 - pátek

Dnes, po nočním přejezdu, máme na programu návštěvu a prohlídku města Milána a poté návštěvu kartuziánského kláštera Certosa di Pavia. Poté přejíždíme na ubytování v oblasti Alessandrie.

Miláno (též Milán) je to jedno z nejprůmyslovějších měst Itálie, jsou tam centrály velkých firem jako Alfa Romeo, Pirelli apod. Není považován až tak za turistickou destinaci, je spíš město obchodní a i turistické zázemí je spíš orientované na obchodní služební cesty a je tady dost draho. Je to také významný železniční i dálniční uzel, má své letiště a dokonce dvě. Patří mezi nejbohatší a nejrozvinutější města Evropy. Jeho nejvýznamnějšími památkami jsou opera La Scala a gotická katedrála Il Duomo di Milano. Do katedrály se platí vstupné 2 Euro, na její terasy 11 Euro (výtahem 15 Euro).

Po prohlídce zajímavostí Milána autobusem odjíždíme do kartuziánského kláštera Certosa di Pavia.

Klášter Certosa di Pavia patří řádu kartuziánů a je proslulý bohatstvím své architektury gotické i renesanční a svou sbírkou uměleckých předmětů z 15.až 18. století.Gian Galeazzo Visconti objednal stavbu komplexu a zahájil práce položením základního kamene 27. srpna 1396. Z celého komplexu jako poslední byl dokončen kostel a ten je mauzoleem rodu Visconti. Byl konstruován jako trojlodní stavba, což je pro kartuziánský řád poměrně neobvyklý tvar. Hlavní loď v gotickém stylu byla dokončena r. 1465. Během doby, kdy se klášter stavěl, se v Itálii rozšířila renesance, takže v průběhu stavby  došlo k jakémusi přehození gotického slohu do renesančního. 3. května 1497 byl kostel vysvěcen. Mniši byli zavázání, protože ke klášteru patřili i polnosti, aby část zisku z těchto polností používali k údržbě kláštera (opravy a vylepšování budov). Císař Josef II. v r. 1782 rušil všechny kláštery a řády, tak i kartuziánský řád byl císařem vyhnán a r. 1874 se zde usadili cisterciáci, kteří měli trošku lepší podmínky. Ale ani ti nevydrželi a v r. 1789 přišli karmelitáni. V r. 1810 byl klášter uzavřen na dalších 33 let. Poté v r. 1843 se kartuziáni vrátili do svého kláštera. V r. 1866 byl klášter vyhlášen národním monumentem a byl zabrán italským státem. Někteří mniši zde zůstali až do roku 1880. V dnešní době zde jsou opět mniši cisterciáci. Portál kláštera má půdorys latinského kříže s hlavní lodí, dvěmi loděmi bočními a transeptem, což je příčná loď ,která tvoří křížový tvar. Tento tvar je typický pro gotickou architekturu. Kněžiště je zakončeno apsidou. Strop je tvořen křížovou klenbou a připomíná klenbu milánského dómu. Klenby jsou zdobeny geometrickými obrazci a hvězdnou oblohou. Fasáda kostela z vnějšku je bohatě zdobená a je to příkladem lombardské architektury. Každá část je dekorovaná mramorovými reliéfy a sochami. Portál zobrazuje historii Certozi. Nachází se zde freska od Bergoniho oslavující korunovaci Panny Marie a další fresky svatých, proroků apod. Jinak mniši, kteří tady žijí, jsou do určité míry zavázáni slibem mlčení a ani se nedívají jeden druhému do očí. Jsou tam mniši, kteří dělají průvodce, pracují v obchůdku, kde prodávají co sami vypěstují.

Po asi hodinové návštěvě kláštera odcházíme.  Od kláštera pak odjíždíme na ubytování.